Humor

Finský bestseller, který s humorem boří všechny stereotypy o partnerství i rodině Sami je muž v nejlepších letech, ovšem přes tikot biologických hodin sotva slyší vlastní myšlenky. Matku svých budoucích dětí hledá tak urputně, až se shodou nešťastných náhod dostane do křížku s motorkářským gangem. Jeho kamarád Markus zase zůstal sám se třemi dcerami a o tradiční rodině si může nechat leda zdát. A třetí kamarád do party Pesonen se musí starat o stárnoucí rodiče, takže jeho osobní život i zářná kariéra zůstávají v nedohlednu. Ani zbytek Samiho rodiny není zrovna reklamou na štěstí — jeho matka se po manželově smrti jen těžko vypořádává s osamělostí a vlastní dcera s ní kvůli naprosto nevinným otázkám na budoucí vnoučata odmítá mluvit. Při snaze o řešení svých potíží všichni shodou okolností narážejí na stejný lifestylový blog, který líčí rodinnou idylku blogerky Sini. Postupně si však i ona uvědomí, že pouhá vyladěná fazóna k opravdovému štěstí nestačí.

Abyste tomu rozuměli: tato knížka není návodem, nýbrž přiznáním jak se dělá chalupa, když na to člověk nemá ani průpravu, ani znalosti, ani ruce nadané vrozenou obratností, a pokouší se to všechno překlenout nadšením, vírou a láskou. Kdybyste toto upozornění přehlédli, mohli byste se svou chalupou špatně skončit, třebaže začínáte velice dobře — vyhledáváním odborné literatury a touhou po sebevzdělání. Tahle knížka není ani tak odborná, jako spíš upřímná. Vznikala v letech, kdy se začala zdvihat mocná vlna chalupářství. V letech, kdy lidé jako by se rozkročili přes několik století najednou: zrozeni ve století dvacátém stojí jednou nohou v kosmickém, dvacátém prvním století, zatímco tou druhou, chalupnickou nohou, se opírají o devatenáctý či ještě dřívější věk doškových a šindelových střech svých pradědů. Od pondělního rána do pátečního odpoledne stojí za pultem, u elektronkových počítačů, soustruhů, řídicích pák či registratur a v pátečním podvečeru — obtěžkáni nevídaným množstvím převelkých a nesourodých zavazadel — navracejí se do časů F. L. Veka, M. D. Rettigové či rychtáře Vaváka. Jenomže se nepřevlékají za F. L. Věka, nýbrž do zednického, zahradnického či jinak hastrošovitého oblečení a až do nedělního podvečera zakoušejí dobrodružství, hrdinství, útrapy i velkolepost fyzické práce. Chci jim — spolu s Vladimírem Renčínem — vzdát touto knížkou alespoň drobný dík. Za to, že po těch sobotách a nedělích zachránili více chalup, než kolik jich je ve všech evropských skansenech. Za to, že se upřímně a bez proklamací naučili ctít a obdivovat práci lidských rukou. A že se naučili v tichých stěnách svých staronových stavení ani ne tak odpočívat, jako spíš přemýšlet. Kdyby se naučili jenom tohle, byl by to dostatečný důvod, abychom my dva sedli ke svým stolům a připravili jim s nesmělým, ale vděčným srdcem tyto stránky. Už proto, že jsme jedněmi z nich.

Politická kámasútra, aneb, Polibte si preference Politická kámasútra obsahuje jak dialogy a scénky z televizního pořadu Zuzany Bubílkové a Miloslava Šimka S politiky netančím, tak jejich další satirické glosy, anekdoty a humoristické povídky. Autoři ji napsali s přesvědčením, že humor je nejlepším prostředkem proti ztrátě zdravého rozumu. Zdá se, že je tento způsob humoru plně uspokojuje. Do jaké míry v něm naleznou zalíbení také čtenáři, nechme na nich