Česká literatura - strana 4

Aneb malý český bordel. Román navazuje na jednu z nejčtenějších knih z minulých let, jejíž hlavní hrdina Michal Najman je po téměř čtyřech letech propuštěn na amnestii z vězení a přichází do nových poměrů, které vznikly po listopadu 89. Chce opět nahoru mezi ty, kteří ho kdysi dostali do kriminálu a chce se jim také pomstít. Bojuje v podstatě stejnými zbraněmi jako oni, ale chladně vykalkulovaná hra přerůstá v nebezpečně krvavé drama, kdy jde o všechno. Dokáže se sice přiživit na horečnatém a ne právě čistém bohatnutí zdánlivě počestných lidí, ale vlastně neví co při tom získal a co ztratil.

Slovo past vyvolává v člověku především tísnivý pocit nebezpečí. Jak může být vůbec nějaká past vlídná? Hrdinové následujících tří příběhů mají však přesto své životy chladnými chapadly "vlídných pastí" poznamenány. Ať již jako osamělá matka s dcerou v novele Paní Bovaryová z Kobylis, do jejichž zšeřelého světa vpadne náhle přísvit dvojího citu - lásky a nenávisti. Či nadějný spisovatel a novinář, který v povídce Zmizení prožívá záhadné, občas téměř magické dobrodružství svého lidského zrání, vrcholící tvrdým procitnutím z představ o sobě. Nebo stárnoucí učitel v závěrečné části Doktor v jámě, jenž na konci života hledá odpovědi na otázky věčně odkládané a s tím i novou cestu ke své někdejší mladé lásce, kterou osudově promarnil. Krom toho, že osudy postav všech tří částí jsou vzájemně propojené, daleko pevněji je spojuje princip vlídné pasti - té situace, kterou si člověk postupně připravuje, pokud si sám o sobě "sladce lže", až zjistí, že prostor kolem něho se neprodyšně uzavřel.

Osobitý mnohovrstevný román zachycuje v rámci zdánlivě autentické výpovědi společenskou realitu počátku devadesátých let 20. století. Základním pojítkem je tragický příběh mladé dívky z rodiny novodobého zbohatlíka, který se prolíná s groteskně laděnou výpovědí o poměrech na našich školách a s ironicky pojatým milostným románem mladého učitele, jenž zároveň píše knihu. Autor dovedně využívá ironie a sebeironie, mystifikuje a zároveň šikovně uplatňuje autentické autobiografické prvky. Ironie, sebeironie, invence a hlavně důkladná znalost jazyka, jeho stylotvorných sémantických a gramatických prostředků, jsou ostatně charakteristické pro celou tvorbu tohoto autora.

Obsahuje: Doktor na horách, Doktor v nemocnici, Doktor na venkově. V knize Doktor na horách zachycuje drsné pracovní podmínky obvodního lékaře v Železné Rudě i atmosféru neklidného poválečného pohraničí; zkušenosti z válečného působení v klatovské nemocnici přiblížil ve vzpomínkách Doktor v nemocnici. 50. a 60. letům prožitým v Dobřanech a Dobříši věnoval knihu Doktor na venkově.

Studentka Bára obětuje své velké lásce nejenom studium a přátele, ale i svou hrdost a tajná přání.