Osudy lidí na první pohled tak vzdálených původem, založením a životním snažením, a přece tak blízkých ve snaze dobrat se sebe sama v hledání opravdového, ideálního přátelství a citových hodnot, se prolínají v knize, jejímž základem je několik dochovaných dopisů, které vyměnili Guy de Maupassant a Marie Bakšircevová. Autor vychází ze základní otázky vztahu těchto dvou složitých osobností, které se vlastně osobně nikdy nesetkaly. Co přitahovalo mladou excentrickou ruskou šlechtičnu, žijící s celou příbuzenskou suitou v Paříži, malířku, sochařku a literátku in spe, obklopenou spoustou ctitelů a přátel, právě k Maupassantovi? Byl již tehdy uznávaným spisovatelem, proslavil se nejen plnokrevným způsobem života, ale hlavně kritickým tónem svých děl s výrazně sociální problematikou, v kterých jsou podstatné negativní znaky francouzské buržoazní společnosti po roce 1870. A naopak – čím na něj zapůsobila tak silně, že se cítil zasažen a ochuzen její předčasnou smrtí víc, než byl ochoten přiznat?
